Dneska pro Vás mám velkou "porci" fotek s "komentářem". Jeden "příběh" šesti nejhorších nocí v životě a to jak by vypadal můj "beauty post". Nic víc, nic míň.
Plánuju "napsat" i druhý díl (pokud místní Wi-Fi dovolí), tak mi dejte vědět do komentářů, jestli se Vám tenhle formát líbí!
V neděli jsme dorazili na Phi Phi Don. Velké očekávání krásných pláží se změnilo ve velké zklamání.
Nechali jsme se "ukecat" a kývli na nabízené ubytování, které na fotkách vypadalo dobře. Skutečnost byla jiná. Horší. Mnohem horší. Ale v tom hrozným vedru už jsme se nechtěli přesouvat a hledat dál (na což asi sázeli) a zůstali jsme. Nejhorších šest nocí v našem životě. Fuj.
Takže jsme spali na nejtvrdší posteli! A když říkám nejtvrdší tam tím myslím nejtvrší! Já měla dvakrát "bouli" na rameni a Jan několik dní skřípnutý nerv. Na pokoji byl větrák, který toho ale moc nevyvětral.. takže když venku bylo 1 800 000 stupňů, tak na pokoji 1 900 000 stupňů! A ten úžasný větrák se vypl pokaždé, když jsme tu saunu (čti: náš pokoj) opustili... Voda tekla, nebo taky netekla. A nejlepší byli zdi! Zdi z papíru! První dvě noci jsme slyšeli několik hádek, třetí noc několik hodin zvracení (fakt několik hodin) slečny od vedle a čtvrtou zase zvracel nějakej chlap... no chápete to?! :D A ještě v těch papírovejch zdí něco žilo a hlodalo! Takže když náhodou nikdo neblinkal, nebo nekřičel apod. tak jsme slyšeli nějaký brouky... Takže jsme vždycky ráno byli šťastný, že jsme tu noc přežili!
Takže jsme spali na nejtvrdší posteli! A když říkám nejtvrdší tam tím myslím nejtvrší! Já měla dvakrát "bouli" na rameni a Jan několik dní skřípnutý nerv. Na pokoji byl větrák, který toho ale moc nevyvětral.. takže když venku bylo 1 800 000 stupňů, tak na pokoji 1 900 000 stupňů! A ten úžasný větrák se vypl pokaždé, když jsme tu saunu (čti: náš pokoj) opustili... Voda tekla, nebo taky netekla. A nejlepší byli zdi! Zdi z papíru! První dvě noci jsme slyšeli několik hádek, třetí noc několik hodin zvracení (fakt několik hodin) slečny od vedle a čtvrtou zase zvracel nějakej chlap... no chápete to?! :D A ještě v těch papírovejch zdí něco žilo a hlodalo! Takže když náhodou nikdo neblinkal, nebo nekřičel apod. tak jsme slyšeli nějaký brouky... Takže jsme vždycky ráno byli šťastný, že jsme tu noc přežili!
Hned druhý den jsme se vydali pěšky kolem ostrova, opět s očekáváním krásných pláží. Tentokrát se velké zklamání nekonalo, ale velké nadšení taky ne.
Pláž a kniha. Dokonalá kombinace.
Momentálně můj "účes" 24/7. Kdybych Vám měla napsat nějaký "beauty post" vypadalo by to asi následovně:
Ráno si vyčistím zuby. Nečešu se, to nemá cenu, stejně takový vedro, že jinak něž s vlasama v drdolu se žít nedá, navíc mi to může "učesat" třeba vítr až pojedem na motorce. Nemaluju se, protože make-up by se mi během pěti minut roztekl, protože vedro... Naivně používám deodorant, který stejně smeju, když se koupeme v moři a nebo se potím natolik, že ho přepotím! Na voňavku už se jenom usmívám a nechávám jí na poličce, místo ní se s radostí nasmradím sprejem proti komárům, ze kterýho se mi zvedá žaludek, ale další štípanec by už musel být na nějakým předešlým štípanci a to už teda ne, prosím! Sprej pro jistotu (a super vůni) použiju kolikrát jen to jde během dne.
Večer. Vyčistím si zuby. Občas se pokusím rozčesat si vlasy... většinou se to moc nedá, takže je vrátím zpátky do drdolu a další ráno mám o starost míň!
A sprcha je jenom chvíle, kdy mi není vedro a následující dvě až tři minuty nejsem zpocená. Vlasy už si odmítám mýt, jenom ten písek bych potřebovala dostat pryč z hlavy. :D
Cestou z "honu" za krásnou pláží jsme to vzali cestou necestou. Thajskou vesničkou, kam většinou turisté nezabloudí. My navíc potkali i pavouka a to není nic pro Jana! Takže příště raději po hlavní!
Další den jsme byli o něco odvážnější a půjčili si kayak! Na kterém jsme se "doplavili" až na Monkey Beach. Původně to ale vypadalo bledě, prvních několik minut jsem místo pádlování měla chuť omlátit pádlo Janoj o hlavu! Ten kluk vůbec nedržel směr! :-D
Kde už nas čekalo několik opic a taky odpadků...
Nejvíc opice zajímaly lahve s vodou. Pokud jste turista a držíte v ruce láhev s vodou, opice Vás miluje a následuje na každém kroku a při první příležitosti se pokusí si láhev "vypůjčit", následně se do ní dostat a nenechat Vám ani kapičku!
A konečně jsme našli pláž podle našich představ. Až na ty odpadky...
Ve středu jsme nasedli na longtail boat a plulo se směr Maya Bay, na vedlejší ostrov Koh Phi Phi Leh, kde se nachází slavná filmová pláž z filmu THE BEACH s Leonardem Dicaprio. A o tom už jste mohli číst článek tady.
A naprosto jsme propadli watermelon shake! Aneb ráno shake, odpoledne shake, večer shake. Taky jsme zkusili jiný žejo, ale ty prostě nejsou tak dobrý!
A taky longtail boat! Takže hned ve čtvrtek byl další výlet. Na Bamboo Island! Krásné velké, bílé pláže. Průzračná voda. A číňani v záchranných vestách a nejdražší občerstvení. Protože takový čínani mají strach z utopení i na pevnině a tak drahou vodu by jste si nedali ani v Hiltonu.
Ale stálo to za to!
Na Phi Phi Don jsme ještě zvládli vyjít nespočet schodů, aby jsme se dostali na Pee Pee ViewPoint.
A v pátek se konečně sbalili a přesunuli jsme se na Koh Lanta. Kde jsme hned první odpoledne vyvenčili pejska Lipe ze záchranné stanice Lanta Animal Welfare.
Více informací i to, jak i Vy můžete pomoci najdete v předešlém "článku" tady. :-)
Konečně jsme si k Janově spokojenosti půjčili motorku a už budeme mít téměř 100km naježděno! Já téměř tři infarkty a Jan jedno vyděšení sama-sebe zatroubením.
A takhle tady vypadá samoobslužná benzínka (takový automat). Dokonce Vám zahraje i "písničku" po dotankování, to jsou vymoženosti!
A k mé spokojenosti venčíme psí krasavce.
A sledujeme úžasný západy slunce.
Plus objevujeme další místa, pláže, stánky s jídlem... hlavně to jídlo! A co Vám budu povídat, špatně se nemáme!
Nové video je online!
Krásný den!
S láskou Lucie
Žádné komentáře:
Okomentovat