Za oknem svítí sluníčko, sníh chybí a pohádky v televizi taky, přesto se nacpaná k prasknutí rozvaluji na gauči a vybírám program, který je "nejmenším zlem" (čti: s nejpřijatelnějším filmem) a dál se rozvaluji a koukám. Už jsem jako koule. Ale spokojená koule. Jsem totiž doma!
Letos jsem skutečně spokojená, ale vypadá to, že jsem asi jediná. Všichni akorát prohlašují, že bez sněhu to nejsou Vánoce, že vůbec nemají vánoční náladu (to je asi nejpopulárnější) a že to vůbec nejsou svátky klidu. Stádo ovcí, které nechápou, že "jaký si to uděláš, takový to máš". A Vánoce nejsou o tom, jestli je nebo není sníh, jestli dostanete iPhone nebo ne a už vůbec ne o apokalypsách v obchoďácích. Vánoce jsou v srdci. Takže pokud chcete, tak si vychtnáváte tu atmosféru, to napětí a těšení se. Sluníčko a vysoké teploty jsou vlastně věc příjemná, ikdyž sníh by byl samozřejmě taky dobrej, ale člověk nemůže mít hold všechno. A fronty v nákupních centrech? Dárky můžete nakupovat v čas nebo přes internet, takže to Vás může naprosto minout. A když už tam musíte, tak se usmívejte a neblázněte jako zbytek těch pomatených zgrogovaných vánočníků a nechte je být, vždyť je to vlastně hezký. Oni se honí kvůli radosti druhých. Nebuďte tak negativní mrzouti, užívejte si to!
Snídaně 24. 12 : kakao, cukroví a štrůdl. P E R F E K T N Í
Přišlo mi nejkrásnější vánoční přání.
Já to s dárky letos zvládla téměř na jedničku. Ikdyž jsem nakonec ještě 23. pobíhala po městě, ale s úsměvem na tváři a tátou po boku. Večer strávila s přáteli a bez alkoholu, takže jsem si štědrý den mohla užít bez kocoviny. (vůbec nechápu, že Vám není líto se tak opít a druhý den u tý nejlepší večeře v roce nemít chuť k jídlo) Ráno snídaně jak pro krále. Pohádky. Následně vinnou klobásu k obědu. (nikdy, nikdy, nikdy neuvidím zlatý prasátko) Pak návštěva příbuzných a zastávka na hřbitově, v domově důchodců. A hurá domů chystat večeři. V tu chvíli u nás doma začíná největší šílenství, protože mamky plán večeřet v 6 se prostě stihnout nedá (stejně jako každý rok) a tak se motáme v kuchyni čtyři + kocour a večeře je stejně o půl 8. A teď moje oblíbená část: bílá polévka, chlupačky, bramborový salát s řízkem. Při rozkrajování jablek a snaze dostat se pomocí šroubováku do oříšků začíná být ségra lehce nervózní a je čas, aby se zazvonilo zvonečkem a Ježíšek přinesl dárky.
A pak už se jen trhá, škube, rozbaluje. Dárky kouzlí úsměvy na tvářích a o tom to je. Jsme spolu. Jsme nacpaný k prasknutí a šťastní. Pouštíme televizi a koukáme na Pelíšky, usazení na gauči zkoušíme ještě pozřít pár kousků cukroví a já si můžu odškrtnou další krásný společný Vánoce.
Moje letošní balení dárků. Jmenovky se sobem jsou nejlepší.
Nejšťastnější. Nejspokojenější. A ten nejchlupatější!
Tradice. Netradičně šroubovákem otvíráme oříšky.
Za mě nejlepší fotka. Nejlepší chlap. Nejlepší táta.
MR. FLUFFY
Verunka měla radost. :D
Já jsem byla nejhodnější.
A Ježíšek nadělil i tý nezlobivější kočce!
Já doufám, že si svátky užíváte, že jste i beze sněhu měli kouzelný Vánoce a máte se krásně!
Lucie.B
Žádné komentáře:
Okomentovat