Samozřejmě to má i světlou stránku! Dýňová polívka, halloween, chlupatý ponožky a čas na čtení knížky pod dekou, když můžete za oknem sledovat jak podzim hraje barvami a pít u toho horký čaj a být v teple!
Ale mě momentálně trápí to první. Podivný nálady. A nejde před nimi utéct! Ale já to zkusila...
Zamykám za sebou dveře jednoho roztomilého pražského bytu, který se nachází na Václavském náměstí a patří mé nejlepší kamarádce, která je právě v práci a tak sama vyrážím do mlhavého pražského odpoledne.
Po včerejším nedoruzuměním v metru a prvním menším "ztracením" se (ano čtete správně! Jsem správný vesničan a turista a hned první den jsem se ztratila!) vydávám známou "trasou" Václavák - Palladium s nadějí, že si vyčistím hlavu a potěším novým kouskem do šatníku. Asi v půlce náměstí, kdy jsem stihla minout stovky tváří, turistů a spousty podzimních kelímků ze Starbucks si začínám připadat sama - první velká divná nálada dne - a vůbec se mi to nelíbí. Obvykle bývám spokojená, když jsem sama, ale tentokrát je mi z toho smutno.
Je mi smutno a nemám cigarety. Začíná to být opravdu špatný. V Palladiu zajdu do knihkupectví a do Alberta... Jedinné co si odnesu jsou Marlbora a dva čokoládové donuty v sáčku, takže rozhodně nezapadám mezi pražáky, ale co! Jsem spokojená.
Počasí stojí za houby a já se loudám zpátky na Václavák. Procházím kolem "pouličních umělců" a stánků a obchodů a už chci být doma, pít čaj a vzít si svoje bačkorky! (jo sbalila jsem si s sebou svoje chlupatý bačkorky!) Ale ještě jednou se zastavuju v knihkupectví a kupuju dva úžasný hrnečky s námětem Malého Prince! Jeden pro sebe a jeden pro kamarádku! A konečně mám radost! Z toho, že můžu udělat radost někomu jinému!
A stejně pořád mám tu pitomou náladu!
Jenže i taková pitomá podzimní nálada jednou zmizí, jako zmizí tahle mlha, která leží nad Prahou a tak místo výhledu na Pražský hrad z balkóna toho roztomilého bytu vidím jen střechy...
Takže nálady jsou prostě jako počasí! A mlha nebo déšť nemůže být pořád! Brzo vyjde sluníčko a brzo zmizí tyhle nálady! Já alespoň můžu sedět doma a pít čaj a bez výčitek se flákat! Ne zase tolik, jelikož jsem se konečně dokopala dopsat - přepsat tehle divnej článek.
No nejsou ty hrnečky ÚŽASNÝ? Jsou! A já k těm hrnečkům musím pořídit ještě otvírák na víno, což je téměř jedinná věc v lednici svobodné dívky. A pak teprv bude mít kamarádka radost! Teda když někde na Václaváku seženu otvírák. :-D
Krásný den!
Lucie.B
Žádné komentáře:
Okomentovat