Když člověk pracuje dvanáct hodin denně a většinu z toho času kontroluje, aby masový koláčky jely spořádaně za sebou a pás se nezasekl má za prvé hodně nudnou práci a za druhé spoustu času na přemýšlení. A když říkám spoustu, tak myslím opravdu spoustu. A tak přemýšlím. Hodně. Moc.
Přemýšlím o životě, osudu, štěstí, lásce, o sobě a druhých. O minulosti, přítomném okamžiku i budoucnosti. O světě. O tom jak to tu vlastně funguje.
"Všechno, za čím se v životě honíme, nám uteče."
A taky hodně čtu. Ehm, v rámci možností. (třikrát za den, během půl hodinové pauzy). Čtu knížku Kouzlo od Rhonda Byrne a pokračování mé oblíbené kninížky (Mnich, který prodal své Ferrari) od autora Robin S. Sharma s názvem Mudrc, Surfař a Byznysmenka. A tak přemýšlím ještě víc. Každý den plním "kouzelný úkol" a píšu seznam 10ti požehnání. A jsem z toho nadšená. A až to všechno přečtu a splním, tak Vám o tom napíšu.
Ale na druhou stranu, když moc přemýšlíte, tak to taky nemusí být úplně dobrý. A z toho už moc nadšená nejsem. Ne teď, když se plácám v pravděpodobně nejhorším odbobí svýho života. V nejhorší práci svýho života. V nejhorším městě. A každou chvíli si říkám "co to tu sakra dělám"?
Čtu o tom, jak bych měla poslouchat "hlas" svého srdce. "Jak správně" prožít život. Jak žít naplno a opravdově. A přitom dělám přesný opak. Jaká ironie. Ale já věřím. Naprosto věřím tomu, že všechno tohle má nějaký smysl. Že existuje nějaký důvod, proč jsem právě teď a tady. Protože všechno má svůj smysl. Ikdyž ho třeba právě teď nevidíme.
"Musíte v něco věřit. Instink, osud, život, karmu, cokoliv."
A tak už vím, že kdybych mohla žít na Bali, tak by bylo moje srdce nejšťastnější. A že když budu skutečně chtít, tak tam žít budu! Protože "vesmír je přátelské místo a chce aby jsme byli šťastní". Krásná myšlenka, že? Tomu bych taky hrozně ráda věřila. Jenže v dnešním uspěchaném světě je to těžké. Občas se nachytám, že nějaká část mně si říká, že to jsou všechno nesmysly, že to nemůže být pravda a všechno v podstatě tak "jednoduchý".
A tak už taky vím, že nedokážu žít bez lásky. Potřebuju hřejivá obětí, milovat a být milována, vášnivé polibky a hluboké pohledy do očích toho druhého, kdy nemusíte mluvit a jenom cítíte. Občas sama sobě připadám naivní, ale teď víc než kdy dřív věřím tomu, že pravá láska je něco skutečného. A princové prostě existují! Někdy si hold ale musíme počkat.
Zázraky. Zázraky se dějí. Každý den. Každému z nás. Život sám je jeden velký zázrak a každý nový den, který můžeme prožít stejně tak. Kdy jsme si toho přestali vážit? Kolik zázraků v podobě dalšího dne jsme už promarnili. A přitom každý z nich mohl být náš poslední.
Vím, že bych mohla být mnohem šťastnější. Vy všichni. Celý svět. Je to jednduchý a přitom vlastně složitý. Ale já budu šťastná! Budu. A co Vy?
"Happiness is a decision. You are as happy as you decide to be."
Pokud stojíte o nakopnutí k "zamyšlení se nad svým životem", tak by jste rozhodně měli vidět tento proslov Steve Jobs - Stanford 2005 (jsou u toho české titulky, takže keep calm). V těch slovech je nesmírná pravda a moudrost. A já ho mám nesmírně ráda. Viděla jsem ho několikrát a čím dál víc mi to všechno dává smysl. Takže "Stay hungy. Stay foolish."!
Přeju Vám krásný den a ať jste šťastní!
Lucie.B
Žádné komentáře:
Okomentovat